Trump rozjíždí obchodní válku. Nejlepší obrana? Snížení a zrušení cel Američanům
Donald Trump opakovaně tvrdí, že slovo clo je jeho čtvrtým neoblíbenějším po slovech láska, Bůh a rodina. Jeho první prezidentský projev před oběma komorami Kongresu, který trval rekordních 104 minut a předstihl dosavadní rekord Billa Clintona, tomu odpovídal.
Hlavním motivem se nepřekvapivě stala právě cla, která se Trump chystá uvalit na všechny země světa, které daní americké zboží víc než Washington to jejich. „Spojené státy byly po desetiletí okrádány téměř každou zemí na světě,“ prohlásil Trump. „To už dále nedovolíme.“ Cla podle něj přinesou „miliardy a miliardy dolarů“ a „vytvoří miliony pracovních míst“.
Tím má Donald Trump nejspíš na mysli to, že cla přinutí zahraniční firmy přesunout výrobu do Spojených států, aby se clům vyhnuly a získaly volný přístup na obrovský americký trh. Nebo, že právě díky clům získají americké firmy konkurenční výhodu proti zahraničním, které tím vytlačí z trhu. Prezident zároveň varuje Američany, že i je můžou cla bolet a pocítí to na životní úrovni. „Cla udělají Ameriku znovu silnou. Stane se to velmi rychle. Může nám to způsobit i malé problémy, ale s tím počítáme. Nebude to moc bolet,“ prohlásil Trump. Investory do Ameriky láká i novými Zlatými kartami. Díky nim bude moci získat americké občanství každý, kdo v zemi investuje minimálně 5 milionů dolarů.
Reciproční cla začnou platit 2. dubna. To, že Trumpa je potřeba brát vážně, nikoliv však doslova, předvedl včera při uvalení 25procentních cel na Kanadu a Mexiko. Jde o země, s nimiž mají Spojené státy zónu volného obchodu USMCA, kterou během svého prvního volebního období vyjednal a uzavřel právě Donald Trump.
Pokud vezmeme Trumpovu výhrůžku cly vážně, je jediná cesta, jak se jim vyhnout. Okamžitě snížit cla na dovoz amerického zboží minimálně na úroveň těch amerických, aby Trumpovi nezůstal žádný prostor pro zvýšení. Prezident v projevu vypočítával, které země z řad spojenců, jimž Amerika pomáhá v obraně, mají cla vyšší. Mimo Evropské unie, o níž Trump opakovaně tvrdí, že je to spolek na „poškozování zájmů Spojených států“, zmínil i Jižní Koreu. Ta má podle něj cla ve vzájemném obchodě čtyřikrát vyšší než Amerika.
U Evropské unie je to zhruba dvojnásobek. Například u aut, která jsou v celní válce velmi diskutovanou zbraní, uvaluje Amerika na evropská osobní auta clo ve výši 2,5 procenta. Ale Evropská unie na americká auta 8 procent. V celém obchodním koši je asymetrie zjevná. Velmi vysoká jsou evropská cla na některé americké zemědělské produkty a potraviny, na což si Trump opakovaně stěžoval.
Asymetrie mezi oběma břehy Atlantiku je pozůstatkem éry po druhé světové válce, kdy se Amerika snažila zničené Evropě pomoci právě co nejvolnějším obchodem.
Každá země se může americkým clům vyhnout snížením nebo zrušením cel na americké zboží. Evropská unie by to měla udělat co nejdřív. Se Spojenými státy má obří přebytek obchodu 150 miliard dolarů. Zvýšení cel a obchodní válka ji zasáhnou víc než Ameriku. Řada evropských firem navíc uvažuje o stěhování do Spojených států kvůli mírnější regulaci, nižším daním a levnějším energiím. Cla by mohla být posledním impulsem v jejich rozhodnutí, zvlášť ve chvíli, kdy Donald Trump včera znovu zopakoval i svůj slib masivního snížení daní. Příjmem z nich chce nahradit právě inkasovanými cly. Jinými slovy: Evropané, Kanaďané a spol. zaplatí daně místo Američanů.
Ze střetu s Kanadou, kde americká cla začala platit včera a odvetná kanadská cla po velmi ostrém a emotivním projevu premiéra Justina Trudeau dnes, je zjevné, že Trump je připraven celní válku dál eskalovat. Už včera ohlásil, že na kanadskou odvetu bude reagovat další vlnou cel na jejich zboží. Takové spirály jsou těžko zastavitelné. A tvrdě poškozují prosperitu na obou stranách. Na kanadské nebo evropské ale budou škody větší než na americké.
Výrazně chytřejší je cla snížit a zrušit. Snad Evropa zareaguje stejně rychle jako při jednáních o zvýšení investic do obrany.