Trump rozpoutal světovou obchodní válku. Do nejistoty uvrhl firmy, trhy i spotřebitele
Donald Trump v prvních týdnech svého druhého prezidentského mandátu rozpoutal globální obchodní válku. Svou smrští celních přirážek na dovoz do Spojených států, které míří na jednotlivé státy i konkrétní odvětví, vnesl do americké i světové ekonomiky chaos a nejistotu. Jeho nepředvídatelná a nestálá opatření otřásají globálními řetězci, finančními trhy i důvěrou spotřebitelů, což může přivodit recesi a další vlnu inflace.
Výrobní společnosti po celém světě tápou, co je v dalších týdnech čeká. Důvodem je dosavadní zkušenost s tím, jak Trump nečekaně přichází s novými cly, v reakci na protiopatření je zvyšuje či ruší, případně je zmírňuje nebo zavádí nepřehledné výjimky. Výrobní sektor se proto raději připravuje na nejhorší možnou variantu. Kvůli současné mimořádné propojenosti světové ekonomiky je rychlé přizpůsobení se clům složitější než v éře před 100 a více lety, která Trumpovi slouží jako vzor pro jeho politiku.
Americký prezident svou celní palbu zahájil 25procentní sazbou na veškeré dovozy z Kanady a Mexika, dvou největších obchodních partnerů USA, a ve dvou krocích zatížil čínské zboží 20 procenty. Od včerejška platí také 25procentní cla na dovoz oceli a hliníku z celého světa, na které už protiopatřeními zareagovaly Kanada a Evropská unie. Bílý dům ve středu zvýšil rovněž cla na širokou škálu dovážených automobilových a traktorových dílů, stavebních materiálů a strojních součástí, z nichž je velká část nakupována z Kanady a Mexika. Namísto deeskalace zůstávají v platnosti plány, které mohou obchodní válku dál stupňovat. Od 2. dubna to vedle 25procentních cel na dovozy aut, čipů a léků mají být také takzvaná reciproční cla, jejichž cílem je dorovnat překážky pro americké vývozy po celém světě.
Tato smršť spolu s Trumpovým přiznáním, že může způsobit recesi ekonomiky USA, znepokojuje zejména americký akciový trh. Index S&P 500 od svého únorového historického maxima sčítá ztráty za více než 3 biliony dolarů kvůli obavám, jak cla dopadnou na americké výrobce, kteří jsou do velké míry závislí na dovozu surovin a komponent, i na domácnosti. Ty v obavě z růstu cen vyvolaného cly brzdí v utrácení. Část výrobců již nyní ohlašuje, že není schopna dopady cel vstřebat a promítne je do konečných cen pro spotřebitele.
Obavy z inflace
Většina, konkrétně 57 procent Američanů, se podle čerstvého průzkumu provedeného agenturou Ipsos pro Reuters domnívá, že je Trump ve své ekonomické politice příliš „nevyzpytatelný“. Celkem 70 procent, včetně šesti z deseti republikánů, očekává, že vyšší cla zdraží potraviny a další běžné nákupy. To může mít zásadní dopad na další růst inflačních očekávání. Ty již jsou jedním z hlavních inflačních rizik v USA, a tím pádem i jedním z důvodů, proč americká centrální banka v lednu zastavila cyklus snižování úrokových sazeb zahájený teprve loni v září.
Inflace zůstává zdrojem největších obav Američanů. Šest z deseti respondentů uvedlo, že je to problém, který by podle nich měl Trump řešit přednostně, což je mnohem více než těch, kteří takto označovali jiné prezidentovy priority včetně snížení velikosti vlády, řešení imigrace a boje proti kriminalitě.
Bílý dům nově připouští, že na firmy i domácnosti bude mít současná Trumpova politika krátkodobě negativní vliv, který je však nezbytný pro to, aby v dlouhodobém výhledu přinesl zpět výrobní kapacity do USA. Tomu, že se Trumpova politika nakonec vyplatí, věří 41 procent respondentů.
Ačkoli společnosti od výrobce pneumatik Pirelli & C. SpA až po farmaceutický gigant Eli Lilly patří mezi několik firem, které přislíbily zvýšit svou výrobu v USA, výrobci upozorňují, že vybudování amerických výrobních kapacit nepůjde zdaleka tak rychle, jak by si zřejmě americká administrativa představovala.
Podle Florenta Menegauxe, generálního ředitele výrobce pneumatik Michelin, je minimální investice do nového závodu na výrobu pneumatik 600 milionů dolarů, a i pokud se postupuje rychle, trvá tři roky, než se vyrobí první pneumatika. Michelin tak v nejbližší době nemůže jinak než zvýšit ceny. Menegaux v rozhovoru pro Bloomberg upozornil, že u vozidla montovaného v USA můžou jednotlivé díly překročit hranice až 53krát, což z cel činí doslova logistickou noční můru. „V globalizovaném světě jsou mechanismy velmi složité. Pokud začnete zavádět cla, je velmi těžké předvídat důsledky.“
Riziko nástupu recese v USA v letošním roce odhaduje například investiční banka J.P. Morgan kolem 40 procent. Hospodářský pokles považuje za ještě pravděpodobnější, pokud Trump v dubnu uskuteční svou další plánovanou vlnu cel.
Platit budou spotřebitelé i firmy
Mnozí z výrobců, jako například evropské společnosti vyrábějící automobilové součástky Continental, Schaeffler nebo Valeo, již avizují, že náklady pramenící z vyšších cel budou muset přenést na spotřebitele. Jiné však budou muset kvůli konkurenci snížit své zisky. Podle odhadů Bloomberg Intelligence by cla na vozidla dovážená z Mexika a Kanady mohla seškrtat zisky výrobců Stellantis a Volkswagen, kteří se potýkají s problémy i bez cel, o celkem 5,21 miliardy eur. Právě s ohledem na to snížila agentura S&P Stellantisu tento měsíc rating.
Pro Boeing sice cla zvýší náklady na díly, jako jsou podvozky, které nakupuje z Kanady, ale větší obavy má z toho, že to zkomplikuje dodávky komponentů. Udržení plynulých dodávek je problémem také pro americké maloprodejce, jako jsou Target a Walmart, kteří odebírají své zboží ze zemí jako Čína. Očekávají možné zvýšení cen, i když zatím nevědí, co cla přinesou.
Walmart již požádal některé čínské dodavatele, aby snížili své ceny až o 10 procent za každé kolo cel, čímž je v podstatě přiměl, aby pomohli nést náklady na Trumpova cla. To vyvolává u některých dodavatelů, kteří již nyní pracují s minimálními maržemi, rozhořčení. Jiné společnosti, jako například švýcarská kosmetická firma Galderma, která prodává 40 procent produkce v USA, zase rychle hledají nové trhy, aby kompenzovaly dopady cel.
Pro výrobce léků bude dopad obchodních přirážek, chystaných od 2. dubna, záviset na tom, zda se zaměří na samotný výrobek nebo na účinnou farmaceutickou látku, uvedl Bloomberg. Pokud by šlo o druhou možnost, zasáhlo by to mnoho největších farmaceutických společností, protože tato základní složka se z velké části vyrábí v Číně a Indii.
Farmaceutická společnost Eli Lilly již uvedla, že vynaloží nejméně 27 miliard dolarů na výstavbu čtyř amerických výrobních závodů, které budou uvedeny do provozu během příštích pěti let. Tři z nich budou vyrábět účinné látky. Americký výrobce léků Pfizer je více ohrožen odvetnými cly uvalenými Evropskou unií, kde má nejméně 10 závodů.