Trump se dohodl s Putinem na mírových jednáních. Rozladil tím Evropu, která varuje před ústupky Rusku
Americký prezident Donald Trump se dohodl se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem, že zahájí rozhovory o ukončení války na Ukrajině. Dochází tak k obratu v americkém postoji k již téměř tři roky trvajícímu konfliktu. To vzbuzuje obavy z přílišných ústupků vůči Rusku zejména u evropských spojenců.
Trump ve středu poprvé od lednového nástupu do funkce oznámil oficiální kontakt s Putinem. Telefonát s ním označil na sociální síti Truth Social za „dlouhý a velmi produktivní“. Až poté mluvil s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který v pátek na bezpečnostní konferenci v Mnichově zahájí jednání o možném ukončení války s americkou delegací vedenou viceprezidentem J.D. Vancem a ministrem zahraničí Markem Rubiem. Novinářům v Oválné pracovně pak Trump podle Bloombergu řekl, že by k setkání s Putinem mělo zanedlouho dojít v Saúdské Arábii.
„Prezident Putin dokonce použil mé silné motto z kampaně vyzývající ke zdravému rozumu. Oba v něj pevně věříme. Dohodli jsme se na velmi úzké spolupráci, včetně vzájemné návštěvy svých zemí,“ komentoval Trump hovor s Putinem ve velice smířlivě psaném příspěvku, v němž připomněl mimo jiné spojenectví obou zemí během 2. světové války a „desítky milionů“ ruských obětí. „Rovněž jsme se dohodli, že naše týmy okamžitě zahájí jednání,“ dodal Trump.
Evropské spojence USA zpražil již o pár hodin dříve v Bruselu americký ministr obrany Pete Hegseth, když označil členství Ukrajiny v Severoatlantické alianci a návrat k hranicím před rokem 2014 za nerealistické. Současně oznámil, že při zajištění míru na Ukrajině nebudou nasazeny americké vojenské jednotky. Státy Evropy naopak vyzval k většímu zapojení do zajištění bezpečnosti kontinentu. Trumpův telefonát s Putinem se přitom uskutečnil, aniž by o tomto úmyslu byli evropští lídři předem informováni, citoval Bloomberg nejmenovaného evropského představitele. Další to rovnou označili za zaprodání Ukrajiny a vyslovili obavy, že Trump Putinovi ustupuje, aniž by za to něco získal.
„Proč Trumpova administrativa dává Putinovi dárky – ukrajinské území a odmítnutí členství Ukrajiny v NATO – ještě před zahájením jednání?“ napsal bývalý americký velvyslanec v Rusku Michael McFaul na sociální síti X. „Já jsem s Rusy jednal. Nikdy jim nic nedávejte zadarmo.“
Kroky Trumpovy administrativy zapadají do jeho strategie přenášení odpovědnosti za bezpečnost Evropy na kontinent, který dosud těžil ze spojenectví se Spojenými státy i tak, že šetřil na vojenských výdajích. Tomu teď bude konec. Přenesení zátěže za zajištění míru na Ukrajině a dobudování potřebné vojenské infrastruktury bude stát hlavní evropské mocnosti podle propočtů Bloomberg Economics během příštích 10 let dodatečných 3,1 bilionu dolarů. To představuje pro Evropu, která již nyní zápasí s průměrným dluhem přes 80 procent HDP, drahými energiemi, ekonomickou stagnací a ilegální imigrací, téměř neřešitelný problém. Evropští lídři se dosud ani nebyli schopni domluvit, jak budou potřebné výdaje na armády a zbrojení financovat.
Vzhledem k tomu, že východní hranice Evropské unie ohrožuje Rusko a že je také čím dál jasnější, že se na Bílý dům už Evropa nemůže dál spoléhat, by však cena za nečinnost mohla být mnohem vyšší. Někteří političtí a bezpečnostní lídři varují, že pokud se Evropanům nepodaří Rusko přesvědčivě odstrašit svou vojenskou silou, otevřou tím Putinovi cestu k oslabení a nakonec i rozbití Evropské unie a NATO, píše Bloomberg.
Odklon od Bidenovy politiky
Trumpova strategie je v příkrém rozporu s politikou jeho předchůdce Joea Bidena a Evropy, kteří s Putinem odmítali jednat bez zapojení Ukrajiny. Že součástí mírových jednání musí být Ukrajina i Evropa, zdůraznily ve společném prohlášení Francie, Německo, Itálie, Polsko, Spojené království a Evropská unie s tím, že Kyjev musí dostat silné bezpečnostní garance. „Evropa musí mít v jakémkoli jednání ústřední roli,“ prohlásila šéfka zahraniční politiky Evropské unie Kaja Kallasová. Trumpova vstřícnost vůči Putinovi vyvolala údiv a nevoli i v části jeho Republikánské strany.
Trump později řekl novinářům v Oválné pracovně, že zamýšlí poslat další pomoc Ukrajině a že si myslí, že část území, které bude muset Ukrajina obětovat, získá zpět. Odmítl, že by svým postupem oslaboval pozici Ukrajiny a zdůraznil, že se nyní soustředí na to, aby skončilo zabíjení milionů lidí. Současně ale zmínil nízkou míru podpory Zelenskému na Ukrajině a řekl, že by se měly v zemi brzy uskutečnit prezidentské volby, které byly kvůli válce odloženy. Odstranění Zelenského z postu prezidenta je jedním z Putinových cílů.
Že bude usilovat o rychlé ukončení války, sliboval Trump už během své prezidentské kampaně. Přestože mnohé z jeho pragmatických postojů sdílejí i spojenci v rámci NATO, dosud se zdráhali vyslovit je nahlas z obavy, že by tím oslabili pozici Ukrajiny pro případná mírová jednání, píše Bloomberg.
Za „ústupek realitě“ označil současný postup Spojených států například Stephen Wertheim z amerického think tanku Carnegie Endowment for International Peace. „Hegsethova poznámka neznamená, že by byly Spojené státy ochotné uznat okupované ukrajinské území podle práva za ruské,“ uvedl pro agenturu Reuters. Podle něho může vyloučení členství Ukrajiny v NATO signalizovat Rusku, že je možné dosáhnout realistického řešení konfliktu.
Ochotu k jednání naznačují i další kroky jako výměna vězňů mezi Spojenými státy a Ruskem. Ukrajina mezitím hledá cesty, jak dál vzdorovat ruské agresi. Podle informací Bloombergu, který citoval nejmenované evropské politiky, požádala Ukrajina Spojené státy, aby mohla využít zmrazený ruský majetek v zahraničí v hodnotě 300 miliard dolarů k nákupu amerických zbraní. Americký ministr financí Scott Bessent už navštívil Ukrajinu, aby zde jednal o přístupu Spojených států k tamnímu nerostnému bohatství výměnou za další vojenskou pomoc zemi.