Trump se zaměří na pokles desetiletých výnosů. Do sazeb Fedu už zasahovat nehodlá
Nová administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa se zaměří na pokles výnosů desetiletých státních dluhopisů namísto tlaku na snižování hlavní sazby centrální banky, prohlásil ministr financí Scott Bessent. Za důležitý faktor pro dlouhodobé udržení nízké inflace považuje ceny energií, které jsou zásadní položkou výdajů domácností a silně ovlivňují jejich inflační očekávání.
Bessent v rozhovoru pro televizi Fox News řekl, že Trump už nevolá po snižování hlavní úrokové sazby Federálního rezervního systému (Fed), kterým americká centrální banka ovlivňuje jen krátkodobé výpůjční náklady. To minulý týden potvrdil samotný Trump, který poslední rozhodnutí Fedu ponechat sazby beze změny označil za správné. Přitom ještě nedlouho předtím volal po jejich dalším snižování a dával najevo, že chce do nastavení ceny peněz centrální bance mluvit.
Trump již od dob svého prvního prezidentského mandátu kritizuje Fed za pomalé snižování úrokových sazeb, jejího předsedu Jeroma Powella obviňuje z nekompetentnosti, a koncem loňského roku dokonce hledal způsob, jak jej odvolat. To vše vyvolávalo obavy, že se Trump bude snažit okleštit nezávislost Fedu, která je jedním z hlavních pilířů efektivity její měnové politiky, a tím i ekonomické stability. Bessentovy výroky byly zjevně proneseny s cílem tyto obavy odbourat.
Pokud jde o Fed, „budu mluvit pouze o tom, co udělali, a ne o tom, co si myslím, že by měli od nynějška dělat,“ řekl Bessent, který současně upozornil na paradoxní vývoj z konce minulého roku, kdy výnosy desetiletých státních dluhopisů zamířily nahoru, navzdory snižování sazeb Fedu.
Bessent zopakoval názor, že inflaci pomůže dlouhodobě dostat pod kontrolu zvýšení nabídky energií, kterou Trumpova vláda chystá. Právě ceny energií, které jsou oproti USA násobné, stojí za poklesem konkurenceschopnosti evropské ekonomiky.
Inflace se ve Spojených státech stále drží výrazně nad dvouprocentním cílem Fedu, což byl zásadní důvod, proč centrální banka koncem ledna poprvé přerušila svou sérii snižování ceny peněz, započatou v září.
„Jestliže se nám podaří snížit ceny benzínu a topného oleje, tak spotřebitelé nejenže ušetří, ale optimismus jim do budoucna pomůže vzpamatovat se z posledních let vysoké inflace,“ řekl Bessent s odkazem na pandemický výkyv růstu spotřebitelských cen na mnohaletá maxima.
Neinflační růst
Zatímco od hlavní sazby Fedu, sazby federálních fondů, se odvíjí cena krátkodobých půjček, pro úroky z dlouhodobých úvěrů, jako třicetileté hypoteční úvěry, je rozhodující výnos desetiletého státního dluhopisu. Rozpětí sazby federálních fondů je aktuálně na 4,25–4,50 procenta, zatímco výnos desetiletého státního dluhopisu klesl i kvůli slabé výkonnosti sektoru služeb na letošní minimum 4,45 procenta poté, co před třemi týdny vystoupal až na 4,8 procenta.
Pokles výnosů v posledních týdnech ministr financí přisoudil očekávání trhu, že za Trumpa budou ceny energií nižší a že Spojené státy můžou dosáhnout neinflačního růstu. „Snížíme výdaje, zmenšíme stát a dosáhneme vyšší efektivity jeho fungování. A dostaneme se do dobrého cyklu úrokových sazeb,“ řekl Bessent.
Americká vláda může výnosy dluhu ovlivňovat tím, jaké splatnosti zvolí pro prodej nového dluhu, a snižováním rozpočtového deficitu, který snižuje celkovou nabídku dluhopisů. Spojené státy rychle zvyšují svůj dluh, když se roční deficit pohyboval v posledních třech letech nad šesti procenty HDP.
Přímější možností, jak ovlivnit výnosy, by bylo tzv. řízení křivky, kdy centrální banka dané země nakupuje dluhopisy, aby udržela výnosy blízko cílové hodnoty, jako to do loňského roku dělalo Japonsko. Spojené státy takový program prováděly ve 40. letech 20. století, zatímco Fed nakupoval dlouhodobější dluhopisy v rámci operace Twist před více než deseti lety, píše agentura Bloomberg. Bessent nedal najevo, že by byl pro takový přímý zásah. Jeho ministerstvo financí zatím pokračuje v dosavadním plánu dlouhodobého zadlužování, který nastavila Bessentova předchůdkyně Janet Yellenová.
Bessent v rozhovoru zdůraznil svou mantru hospodářské politiky 3-3-3 s odkazem na snížení deficitu na 3 procenta HDP, zvýšení produkce ropy o 3 miliony barelů denně a udržení současného hospodářského růstu na úrovni 3 procent.
Zatímco za bývalého prezidenta Joea Bidena rostlo hospodářství díky schodkovému rozpočtu, nová administrativa bude prosazovat ekonomický růst poháněný soukromým sektorem. Jeho základem mají být investice a návrat pracovních míst ve výrobě ze zahraničí, o který Trump usiluje hrozbami uvalení cel na dovoz zboží do Spojených států.