Trump spouští ostrou fázi globální obchodní války. Uvaluje cla na celý svět
Hrozba vypuknutí globální obchodní války se dramaticky zvýšila poté, co americký prezident Donald Trump oznámil dlouho očekávané přirážky na dovoz ze všech zemí světa. Ve snaze překopat podobu americké i světové ekonomiky Trump uvaluje největší překážky pro dovoz do Spojených států za více než 100 let.
Trump s platností od půlnoci ze středy na čtvrtek zavedl nejméně desetiprocentní přirážku na dovoz zboží. Namísto této plošné sazby však byla desítkám zemí s největším obchodním přebytkem se Spojenými státy vyměřena zvláštní cla, která desetiprocentní sazbu nahrazují. Sazby, jež například pro Evropskou unii činí 20 procent a pro Čínu 34 procent, mají vstoupit v platnost až 9. dubna, což otevírá prostor pro vyjednávání.
Donald Trump začal hned během prvních týdnů svého druhého prezidentství v mnohem větší míře a důsledněji než během svého prvního mandátu používat cla jako nátlakový prostředek pro dosažení zahraničněpolitických cílů. Cla, jež označuje za nejkrásnější slovo na světě, však v jeho pojetí mají i další funkce. S jejich pomocí chce donutit výrobce, aby přesunuli produkční kapacity zpět do Spojených států. Potřebuje totiž zaměstnat velkou skupinu mužů, kteří v posledních dekádách přišli kvůli postupnému úpadku průmyslu o práci a jsou přitom jeho důležitou skupinou voličů a nejsilnějších podporovatelů. Není proto náhoda, že během oznámení cel v Růžové zahradě Bílého domu byli jejich zástupci mezi přítomnými diváky i aktivními aktéry ceremoniálu, nazvaného „Den vítězství“ pro Spojené státy.
„Po léta byli tvrdě pracující američtí občané nuceni sedět v koutě, zatímco jiné země bohatly a získávaly moc, a to z velké části na náš úkor,“ vysvětlil Trump své pohnutky k zavedení jedněch z největších celních sazeb na světě. „Nyní je řada na nás, abychom prosperovali.“
Zvláštní reciproční cla, která mají kopírovat celní i necelní bariéry uvalená na americké zboží, se pohybují mezi 10 a 49 procenty a podle Bílého domu mají být zpravidla poloviční sazbou celních a necelních opatření, jimiž se jednotlivé země brání dovozu amerického zboží. Příslušné americké úřady dostaly od Trumpa již v únoru zadání, aby do 2. dubna zanalyzovaly obchodní vztahy se všemi státy světa a navrhly opatření, která měla dorovnat všechna celní i necelní opatření (včetně DPH, kurzových operací nebo požadavků na celní a bezpečnostní atesty). Metodika výpočtu sazeb uvalených na USA jednotlivými zeměmi však není jasná a vzbuzuje rozpaky. Čísla se ale nápadně podobají poměru přebytku obchodní bilance jednotlivých států a jejich exportů do USA.
Výjimky a kumulace
Z recipročních cel je vyjmuto zboží, na které už platí jiné tarify, jako je ocel, hliník od poloviny března a automobily, na něž je od čtvrtka uvalena 25procentní dovozní přirážka. Reciproční cla se nevztahují ani na teprve plánované, avšak zatím nekonkretizované odvětvové tarify na měď, farmaceutické výrobky, čipy a dřevo.
Reciproční cla nijak nedopadají na Kanadu a Mexiko, na něž se vztahuje dohoda o volném obchodu USMCA a se kterými vede Trump celní válku pod záminkou přílivu migrantů a drog z obou zemí už několik týdnů. Zboží zahrnuté do dohody USMCA se dál obchoduje bez cel. Na další zboží platí 25procentní clo, zatímco na potaš a energie se vztahuje desetiprocentní tarif. Naopak pro Čínu se 34procentní reciproční clo přičítá k již dříve zavedené 20procentní sazbě na její dovozy.
Mezi zeměmi, na něž se vztahuje alespoň desetiprocentní clo, chybí Rusko, Bělorusko, Severní Korea a Kuba. Mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová podle zpravodajského serveru Axios.com uvedla, že Ruska se nová cla netýkají, protože americké sankce již prakticky vylučují jakýkoli smysluplný obchod. Bělorusko, Severní Korea a Kuba nebyly podle mluvčí zahrnuty, protože cla a sankce, jimiž jsou tyto státy zatíženy, jsou už nyní vysoké.
Z recipročních cel jsou vyjmuty rovněž energie a nerostné suroviny, které nelze získat z amerických zdrojů.
Trump ve svém projevu kritizoval dlouholetou praxi, kdy americké vývozy čelily celním i necelním obchodním bariérám jednotlivých zemí. Podle statistik Světové obchodní organizace některé státy skutečně uplatňují až 100procentní sazby na některé položky. Podle výpočtu agentury Reuters byla skutečně u drtivé většiny obchodních partnerů vážená sazba, která zohledňuje váhu jednotlivých skupin zboží na obchodní výměně, vyšší než v případě Spojených států. Výjimkou jsou například Japonsko a Tchaj-wan.
Podle Indexu ekonomické svobody nadace Heritage, který počítá celkové celní i necelní bariéry obchodu, mělo do dnešního dne naopak menší obchodní překážky než Spojené státy celkem 68 zemí světa.
Otazníky kolem návratu výroby
Spojené státy v posledních letech bohatly zejména díky technologickým firmám s vysokou mírou přidané hodnoty. Výrobní průmysl se však postupně přesouval do zemí s nižšími náklady na pracovní sílu. Zatímco průměrná mzda ve stále silně průmyslovém Německu činí 65 tisíc dolarů ročně, ve Spojených státech je to už 80 tisíc dolarů. To USA staví na čtvrté místo za Lucemburskem, Islandem a Švýcarskem. Trumpovým cílem je přimět světové výrobce, aby ve snaze vyhnout se clům investovali do návratu výroby do USA, které nabízejí násobně nižší ceny energií než například Evropa.
Cla jsou v Trumpových očích také zdrojem příjmů do státního rozpočtu, který v posledních letech bojuje s chronickými deficity kolem šesti procent HDP, což dál rychle zvyšuje dluh nad 100 procent HDP do úrovní, jež vzbuzují obavy ohledně udržitelnosti. Trump ve snaze o oživení domácí ekonomiky plánuje velké snížení daní a cla mají jejich výpadek ve státním rozpočtu nahradit. Všechny tyto cíle jsou však neslučitelné. Představitelé Trumpovy administrativy se opakovaně s despektem vyjadřují o volném obchodu, který v posledních desetiletích stlačoval ceny a přispěl k růstu bohatství v mnoha zemích světa. Zdá se tedy, že prioritou bude bariéry pro dovoz do USA zachovat spíše než vyjednávat jejich vzájemné odbourávání se zahraničními partnery.
Se zahrnutím všech již platných a oznámených cel na zboží za tři biliony dolarů vypočetl Bloomberg Economics, že složená celní sazba může vystoupat až na 23 procent, což je nejvyšší úroveň za více než 100 let. Podobně – na 22 procent – odhaduje novou efektivní složenou celní sazbu USA šéf ekonomického výzkumu ratingové agentury Fitch Olua Sonola, podle něhož vzroste z 2,4 procenta platných v roce 2024. Jde o největší úroveň od protekcionisticky zaměřené éry kolem roku 1910, k níž se Trump hlásí jako ke zdroji inspirace.
„Je to zásadní hybatel změn nejen pro americkou, ale i pro globální ekonomiku,“ citovala Sonolu agentura Reuters. „Mnoho zemí pravděpodobně skončí v recesi.“