Trump zavelel k největšímu obratu v moderní historii americké hospodářské politiky
Většina rozsáhlých „recipročních“ cel Donalda Trumpa vůči největším obchodním partnerům Spojených států zatím měla doslova jepičí život. Ve středu po půlnoci vstoupily přirážky na dovoz v platnost, ale další prudký růst výnosů na dluhopisovém trhu po pouhých 13 hodinách donutil amerického prezidenta k ústupku, jemuž téměř týden odolával: k odkladu celních opatření. Jeden z největších zvratů hospodářské politiky v moderní americké historii sice přinesl trhům dlouho očekávanou úlevu, na Bílý dům ale padá podezření z obchodování na základě důvěrných informací. A to je v USA tvrdě potíráno.
Prezident, kterému druhý mandát zajistila na podzim hlavně nespokojenost s vysokými cenami, se svým rozhodnutím o odložení platnosti až 49procentních cel na desítky zemí snaží vzepřít ničivému scénáři: že prakticky na všechny Američany těžce dolehne další vlna inflace a k tomu ještě dražší půjčky, včetně hypoték. Ani téměř týdenní propad akciového trhu jako dostatečný argument k ústupku nevnímal, protože pro velkou část jeho voličů akcie zdaleka nejsou tak významné jako růst výpůjčních nákladů.
„V posledních dnech to vypadalo dost ponuře“ a „lidem začalo být trochu nevolno,“ připustil Trump tlak trhu i členů svého týmu, včetně miliardářů, jako je Elon Musk, kteří kvůli tržní panice přišli o velkou část svého bohatství. „Musíte být schopni projevit trochu flexibility. A já jí schopen jsem,“ citovala prezidenta agentura Bloomberg.
V platnosti tak zůstává základní „reciproční“ sazba 10 procent na téměř všechny země světa s výjimkou Číny, která se s Trumpem zatím jako jediná pustila do celní přestřelky. Pro druhou největší ekonomiku světa platí tarif vyšroubovaný již na 125 procent. To vzbuzuje naděje, že by se zaměření celní války mohlo zúžit na Čínu coby momentálně největšího rivala USA, zatímco s ostatními státy – v čele se spojenci, jako je Evropská unie – by se mohla americká administrativa nově snažit dohodnout.
Čínská reakce
Čína na eskalaci obchodních vztahů se Spojenými státy podle Bloombergu reaguje tím, že ve čtvrtek zváží ekonomické stimuly zaměřené na posílení domácí poptávky, která by měla vyrovnat očekávaný propad exportu. Opatření se mají dotknout podpory bydlení, spotřebitelských výdajů a technologických inovací, uvedly zdroje agentury, které si nepřály být jmenovány.
Tyto záměry podtrhují rostoucí obavy Pekingu ze škod způsobených rozšiřujícím se obchodním konfliktem mezi dvěma největšími světovými ekonomikami. Čína ve středu uvedla, že od 10. dubna zavede 84procentní clo na veškerý dovoz z USA v reakci na americké clo ve výši 104 procent. To Trump později dál zvýšil.
Cla, která například pro Evropskou unii znamenala od 9. dubna 20procentní přirážku na veškeré zboží vyvezené do USA, vzbudila obavy, že ve světovém obchodě a globálním ekonomickém řádu nezůstane kámen na kameni. Spustila rovněž sázky na spuštění recese americké i globální ekonomiky i znovunastartování inflace ve Spojených státech. Trump svým rozhodnutím zmírnil chaos, který zmítal finančními trhy, a zejména akciovému trhu poskytl impuls k obratu k nebývalému růstu. Napětí však i nadále přetrvává, a to i kvůli nepředvídatelnosti Trumpa a nejistotě, co je skutečným cílem prezidentovy politiky.
V hlavní roli Dimon
Cla zdaleka nejsou bezvýhradně přijímána všemi členy Trumpových spolupracovníků a spojenců. Odložení je tak rovněž výsledkem jejich tlaku. Musk, nejbohatší člověk světa a prezidentův kontroverzní poradce, se kvůli clům dostal v posledních dnech do veřejného sporu s Peterem Navarrou, prezidentovým poradcem pro obchodní záležitosti a duchovním otcem jeho celní politiky. S myšlenkou 90denní pauzy v rozšiřování cel, která by umožnila uzavřít dohody s jednotlivými státy, přišel nakonec Bill Ackman, manažer významného hedgeového fondu, který Trumpa podporoval ve volbách. V minulých dnech se však – opět veřejně – proti jeho clům postavil.
V úterý večer, ještě předtím, než cla začala platit, podle Bloombergu zavolal prezidentovi také jeho dlouholetý loajální spojenec, senátor Lindsey Graham z Jižní Karolíny, aby mu sdělil své obavy z jejich dopadu. Apeloval na něho, aby cla využil k vyjednávání s obchodními partnery a nastolení rovných podmínek v mezinárodním obchodě, které Trump dlouhodobě považuje za diskriminační pro Ameriku. Proti clům se ve středu postavila už i jinak silně protrumpovská televize Fox Business.
Možná hlavní roli v přesvědčení prezidenta však nakonec sehrál šéf největší americké banky JPMorgan Chase Jamie Dimon, který mu v rozhovoru pro Fox Business vytvořil podmínky pro přijatelnou únikovou strategii. Dal v něm Trumpovi částečně za pravdu, když řekl, že je „naprosto rozumné“ dojít k závěru, že je nastavení globálního obchodu nespravedlivé. Současně ale Trumpovi vyslal signál, že je situace neúnosná, když prohlásil: „Trhy nemají vždycky pravdu, ale někdy ji mají.“ Na zahraniční politiky a nepřímo i na Trumpa současně apeloval, aby zaujali klidný přístup a pokusili se se Spojenými státy vyjednat obchodní dohody.
Trump poté Dimona na své síti Truth Social pochválil a řekl, že „tomu rozumí“. „Je velmi chytrý a finančně velmi geniální, odvedl v bance fantastickou práci,“ pokračoval Trump. Poté se na Truth Social pokusil uklidnit trhy a povzbudit své stoupence, když napsal: „BUĎTE V POHODĚ! Všechno dobře dopadne. USA budou větší a lepší než kdykoli předtím!“
Obavy z insider tradingu
Dodal také, že je „skvělý čas na nakupování“. Právě tento vzkaz, vydaný zhruba dvě a půl hodiny před rozhodnutím o odkladu platnosti cel, zavdal příčinu k podezření z takzvaného insider tradingu. Několik senátorů, například republikán Mike Levin, Trumpa obvinilo z manipulace s trhem. Podle nich drobní investoři prodejem během propadu prodělali, zatímco informovaní investoři mohli držet a levně nakupovat. Demokrat Adam Schiff pak na síti X oznámil, že zahájil formální vyšetřování tohoto podezření.
Trump v uplynulých dnech odmítal nabídky k jednání ze strany zahraničních vlád – včetně návrhů na snížení cel na nulu. Tvrdí, že jeho cílem je vyrovnat hluboké americké deficity v obchodě se zbožím, vrátit do USA výrobní kapacity – odbourané v uplynulých desetiletích v důsledku globalizace a vysokých nákladů na americkou pracovní sílu – a zároveň získat rozpočtové zdroje pro plánované snížení daní.
Ke změně strategie jej podle Bloombergu přiměly rovněž nabídky ústupků ze zahraničí, které dříve nebyly na stole – včetně řešení netarifních obchodních překážek, jako jsou sanitární požadavky či atesty. Trump nyní připustil i to, že zváží výjimky pro americké společnosti, které čelí vážným důsledkům cel. To však dál posiluje spekulace, že se touto politikou snaží podmanit si firemní sektor a přimět jej k loajalitě a poslušnosti.