Trumponomika 2.0: Nižší daně, cla, deportace, deregulace. Přinese to USA růst, nebo inflaci?
Zbavím vás noční můry inflace, slíbil Donald Trump Američanům. Trefil přesně téma doby, které lidi nejvíc trápilo. Povolební průzkumy z velmi opačných ideových pólů od CNN po Fox News potvrdily, že růst spotřebitelských cen bylo nejdůležitější téma právě proběhlých voleb v USA. V závěsu byly migrace a obavy o stav americké demokracie a institucí. To vše teď Donald Trump s velmi silným mandátem a s republikánským Senátem v zádech (a pravděpodobně i Sněmovnou reprezentantů, tady ještě nejsou konečné výsledky) otestuje.
Investoři mu zatím stejně jako voliči uvěřili, že jeho recepty mohou fungovat. Bezprostředně po Trumpově vítězství posílil dolar na nejvyšší úroveň od roku 2020. Ceny akcií na newyorské burze zaznamenaly nejprudší povolební vzestup v historii. Díky tomu jen desítka nejbohatších lidí světa podle žebříčku agentury Bloomberg vydělala za první dva dny po volbách 64 miliard dolarů. Trumpův největší podporovatel Elon Musk si sám připsal 26 miliard dolarů. Z Trumpa je nadšený i svět kryptoměn. Rekordy máme bitcoin a další elektronické měny.
Zároveň ale prudce stoupají i ceny amerických vládních dluhopisů kvůli obavám, že trumpovský ekonomický mix výrazně zvýší státní dluh. Ten už za loňský rok vzrostl na rekordních 122,3 procenta HDP. Na podobné úrovni dluhu (118,7 procenta HDP) byly USA jen krátce po druhé světové válce, kdy masivně financovaly obnovu zničené Evropy. Už o dva roky později byl ale pod 100 procenty a do deseti let na 62 procentech HDP.
Jak tedy bude vypadat Trumponomika 2.0, pokud nový prezident dodrží, co sliboval? A bude se v ekonomické oblasti chovat podobně jako během prvního mandátu po roce 2016, kdy prosazoval podobné recepty? Trump má ve svých výrocích tradičně sklony přehánět, je to součást jeho značky, takže právě srovnávání s jeho prvním mandátem může pomoci v odhadech. Co od něj tedy realisticky očekávat?
Trumponomika má mít čtyři pilíře – cla, snížení daní, deportace ilegálních přistěhovalců a snížení regulace byznysu.
Cla a omezení vývozu citlivých technologií
Donald Trump slibuje, že zavede na dovozy ze všech zemí, včetně Evropské unie, dodatečné clo 10 procent. Na čínské 60 procent. Cly pravidelně vyhrožoval už v prvním mandátu a dá se čekat, že debata o nich se skutečně ostře rozjede. To, že je Trump ve finále skutečně zavede, ale jisté není. Jako transakční politik je bude využívat k prosazení svých představ. A má v ruce silné karty, především vůči Evropě. Amerika je stále s obrovským náskokem nejsilnější ekonomikou světa a technologickým hegemonem, na níž jsme v mnoha technologických branžích existenčně závislí. Ve vyjednávání o clech bude Evropa ve výrazně slabší pozici, přestože to zatím velká část evropských politiků, a především lídři Evropské unie, odmítají i sami sobě přiznat.
Pro Evropu včetně nás jako na exportu mimořádně silně závislé zemi jsou cla největší hrozbou. Staronový americký prezident si od cel slibuje nejen podporu amerického byznysu, ale i příliv peněz do státního rozpočtu, který do značné míry vyprázdní snížením daní.
Masivní snížení daní
Donald Trump slibuje největší snížení daní za posledních čtyřicet let. Inspirací je zjevně bývalý republikánský prezident Ronald Reagan, který po svém volebním vítězství v roce 1981 snížil daně navzdory vysokým státním dluhům. Nastartoval tím ekonomiku k rychlému růstu, což přispělo k poklesu dluhů. Něco takového si od svého daňového manévru slibuje i nový šéf Bílého domu. Daňové úlevy nabízí téměř všem, pilířem má být snížení daně z příjmů firem ze současných 21 na 15 procent. Tím by americké firmy měly nižší daně, než mají jejich konkurenti v drtivé většině zemí Evropské unie. Výjimkou jsou Kypr a Irsko s 12,5 procenty a řadou dalších daňových úlev, kvůli kterým v těchto zemích sídlí i evropské pobočky amerických technologických gigantů. (Právě Big Tech firmy v čele s Elonem Muskem Trumpa masivně podporovali v kampani.)
Trump se chystá snížit příjmové daně lidem z téměř všech sociálních skupin. Klesnout by mělo i sociální pojištění. Nejvíc na snížení daní podle analýzy Penn Wharton Budget Model vydělají domácnosti s nejvyššími příjmy. Tato studie se ale dívá jen na dopad daní na osobní příjmy, nezohledňuje dopad cel. Domácnosti ze střední třídy s 80 tisíci dolary ročně by v roce 2026 měly díky Trumpovým úlevám ušetřit na daních 1 760 dolarů ročně. Domácnosti s nejvyššími příjmy, nad 14 milionů dolarů ročně, zaplatí na daních o 376 910 dolarů méně.
Deportace, deregulace a možné odmítnutí klimatické dohody
Trump slibuje masivní deportace ilegálních přistěhovalců. Pokud tento slib dodrží, povede to na velmi napjatém trhu práce s nedostatkem lidí k vysokému tlaku na růst platů. Ten už sledujeme dnes. Minulý týden si na například odbory v Boeingu, který hospodaří s velkými ztrátami, vyjednali na příští čtyři roky růst platů o 38 procent.
Zásadní otázka je, jestli Trumpův mix povede ke skutečně vyššímu růstu ekonomiky, nebo naopak vyvolá novou vlnu inflace. Hospodářský růst jistě podpoří snížení daní a deregulace podmínek pro byznys, které chce Trump svěřit nové komisi pro efektivitu v čele s Elonem Muskem. Zvlášť pokud do cly oplocené Ameriky začnou za nižšími daněmi a výrazně levnějšími energiemi stěhovat evropské firmy, aby na největším trhu světa mohly bez bariér obchodovat. Na inflaci bude naopak tlačit zdražení zboží, které přinesou Američanům cla. Nedá se čekat, že by je obchodníci vzali na sebe, spíš je podle odhadů promítnou do konečné ceny zboží a cla budou fungovat jako fakticky vyšší prodejní daň. Tlak na inflaci přinese i růst platů, který by zesílil, pokud bude Americe skutečně chybět část ilegálních přistěhovalců, kteří nyní pracují za velmi nízkou cenu.
Zásadní roli pak sehraje americká centrální banka Fed, která těsně po Trumpově zvolení o čtvrtinu procentního bodu snížila úroky. Guvernéra Jeroma Powella jmenoval v roce 2018 právě Donald Trump. V kampani už ale dával najevo, že bude na Fed vyvíjet tlak, aby šel se sazbami dolů a nezvyšoval je. Powell už se ve čtvrtek proti Trumpovým tlakům výrazně ohradil.
Změny také nejspíš nastanou v postoji nové administrativy vůči snahám států globálně snížit emise CO2. Trumpův tým má podle zdrojů deníku New York Times už připraveno nařízení o odstoupení USA od Pařížské dohody o klimatu. Trump se od dohody distancoval už ve svém prvním funkčním období.
Na Evropu ale bude mít Trumponomika kromě přímých dopadu i dopady nepřímé. Trumpův mix je už dnes inspirací pro řadu politiků, kromě jiných i pro šéfa ANO Andreje Babiše. Ten v osobních rozhovorech s byznysmeny jasně říká, že se nebude rozpakovat snižovat daně a zároveň zvyšovat státní výdaje, a dodává, že velikost státních dluhů je mu úplně jedno, protože je stále dost prostoru pro výrazné navyšování.