Trumpův výpad vůči Zelenskému může být taktikou při jednání o přístupu k surovinám
Včerejší výpad Donalda Trumpa proti Volodymyru Zelenskému vzbudil u evropských politiků obavy, že pro amerického prezidenta mohou být vztahy a Ruskem důležitější než pomoc Ukrajině. Může to být ale též taktika Američanů, jak rychle uzavřít dohodu o využití ukrajinských surovin. Pro zemi, která vstupuje do čtvrtého roku války, to i tak nevěstí nic dobrého.
Krátce po schůzce týmu amerických vyjednavačů s Rusy v saudskoarabském Rijádu napsal Trump ve středu na sociálních sítích příspěvek, ve kterém obvinil Zelenského, že vylákal ze Spojených států stovky miliard dolarů na válku, „která nikdy neměla začít“ a kterou údajně chce udržovat, aniž by z toho měly USA prospěch. Prezidenta Ukrajiny také označil za „diktátora“, jehož legitimita už není odvozena z voleb. V příspěvku Zelenského varoval, že by „měl jednat rychle“ ve věci dohody s Ruskem, „nebo mu žádná země nezbude“.
Trumpův výpad mohl být reakcí na Zelenského předchozí vyjádření směřované šéfovi Bílého domu. V něm ukrajinský lídr glosoval Trumpovu poznámku, že válku s Ruskem rozpoutala Ukrajina. Zelenskyj na to řekl, že Trump „vězí v ruské dezinformační bublině“.
Zelenskyj v minulosti musel velmi vyvažovat, jak se postavit k impulzivnímu a těžko předvídatelnému Trumpovi, který slíbil rychlou dohodu o ukončení války. Zároveň se musí vypořádávat s tlakem z domácí scény, aby nedělal příliš mnoho ústupků při případném ujednání příměří s Ruskem. Také čelí kritice, že jeho vláda dělá málo proti korupci a kvůli válce odsunula demokratické principy na druhou kolej, když na neurčito odložila konání voleb.
Trumpův útok ale může být i součástí tlaku americké administrativy, aby Ukrajinci co nejdříve uzavřeli dohodu za stovky miliard dolarů na využívání tamních nerostných surovin. Prvotní návrh Zelenskyj minulý týden odmítl jako nevýhodný pro Ukrajinu. Pokud by se dohoda uzavřela, USA by získaly přístup k materiálům, jako je grafit, uran, titan či lithium, a mohly by tak časem snížit svoji závislost na některých dodávkách z Číny.
Mezitím je v Kyjevě Trumpův zmocněnec pro Ukrajinu Keith Kellogg a právě dnes má se Zelenským jednat o úpravách podmínek surovinového paktu. „Pro nás je klíčové, aby tato schůzka i celá spolupráce s USA byly konstruktivní,“ citovala agentura Reuters Zelenského.
Mezi evropskými politiky ale roste znepokojení ohledně výsledku americko-ruských jednání v Rijádu. Podle informací některých médií, včetně německého deníku Bild a britského Financial Times, se západní bezpečnostní služby obávají, že by Američané mohli souhlasit s požadavkem Rusů na ukončení přítomnosti amerických vojáků v těch zemích, které se staly součástí NATO až po roce 1990. To by se týkalo hlavně východní Evropy, včetně Česka a Slovenska, pobaltských států, Finska a Švédska.
Podle Bildu by se stažení nemělo týkat amerických základen v německém Ramsteinu a leteckých základen ve Velké Británii. O zbytku se mezi Američany a Rusy vede debata. Že se tato spekulace mezi politiky diskutuje, dokládá i úterní výrok premiéra Litvy Gintautasa Paluckase. „Není třeba s sebou hned škubnout pokaždé, když slyšíme nějaké ostré prohlášení. Uděláme vše pro to, abychom stažení amerických jednotek z Litvy zabránili,“ řekl novinářům.
Bild také napsal, že se na případné stažení amerických vojsk z Kosova připravuje Itálie. Takové stažení by nahrávalo Srbsku, jehož vláda často hájí pozice Ruska.