AI v roce 2024: Velká očekávání, slabé výsledky a nejistý výhled
Veřejné spuštění chatbota ChatGPT na podzim roku 2022 rozpoutalo euforii a vzbudilo nadšení investorů. Konverzační on-line pomocník s umělou inteligencí (AI) měl během několika týdnů 100 milionů uživatelů a stal se nejrychleji rostoucím technologickým produktem v historii. Investoři a firmy začali vnímat AI, komunikující na základě takzvaných velkých jazykových modelů, jako nástroj, který promění byznys i každodenní život. Reálné výsledky jsou však prozatím zklamáním.
Technologičtí lídři jako Meta, Microsoft a Alphabet předpokládali, že AI přinese zásadní příležitosti. A tak soukromé investice do AI se ve Spojených státech od roku 2016 do letoška podle online platformy Statista zvýšily z ročních 8,9 miliard dolarů na 68,1 miliard. I přes tento mnohonásobný nárůst se ale zatím tyto investice nepropsaly do skokového navýšení platících uživatelů a příjmů od firem. Podle průzkumu amerického Úřadu pro sčítání lidu využívá AI pravidelně pouze 5 procent podniků.
Může to být i tím, že navzdory optimismu se praktické využití AI ukazuje jako omezené. Podle dat deníku The Financial Times sice vzrostla hodnota pěti největších technologických firem během minulého roku o 2 biliony dolarů a dodatečné tržby mohu být až 400 miliard dolarů, ale příjmy z produktů spojených z AI jsou stále nízké. Microsoft například letos očekává z generativní AI tržby kolem 10 miliard dolarů, což je daleko za původní vizí, že to bude alespoň trojnásobek. Může to být i tím, že navzdory optimismu se praktické využití generativního AI ukazuje jako omezené.
Podle listu The Economist, začala počáteční dynamika rozmachu umělé inteligence zpomalovat. Technologie naráží na limity v oblasti ekonomických i infrastrukturních možností. Počet uživatelů ChatGPT se zastavil na hranici 180 milionů, zatímco klíčové problémy – vysoké náklady na hardware, enormní energetické nároky a chybějící růst produktivity – brzdí další rozvoj AI.
Obavy v rozhovoru pro The Economist vyjádřil i Jim Covello, vedoucí globálního akciového výzkumu investiční banky Goldman Sachs (GS). „Technologie AI, aby ospravedlnila náklady na vývoj a provoz v řádu bilionu dolarů, by musela řešit skutečně zásadní problémy. Na to podle mě není stavěná,“ píše Covello v analytické zprávě GS. Připomíná, že zásadní vynálezy, jako internet nebo chytré telefony, dokázaly už od počátku nabídnout levná a efektivní řešení dříve nákladných problémů. U AI je ale situace opačná – vysoké náklady na hardware a spotřebu energie omezují konkurenci a brání poklesu cen.
Dalším problémem je podle něj nedostatek konkrétních plánů pro praktické využití AI. „Když chytré telefony vstupovaly na trh, existovaly jasné vize toho, co technologie dokáže. Například integrace GPS okamžitě nahradila neohrabané navigace. Dnes nic podobného nevidíme. Příznivci AI spíše doufají, že se nové způsoby využití časem objeví,“ píše Covello ve zprávě GS. „Avšak osmnáct měsíců po uvedení generativních modelů chybí jediná skutečně transformační nebo nákladově efektivní aplikace.“
Covello varuje, že současné pozdvižení kolem AI připomíná situace z minulosti, například nadšení, a pak zklamání z metaverzy, blockchainu nebo virtuální reality, kde obrovské investice nepřinesly očekávané výsledky. „Podívejme se na případ (americké cloudové softwarové) společnosti Salesforce,“ dodává Covello. „Navzdory vysokým výdajům na AI její akcie nedávno zaznamenaly největší propad od roku 2000, protože tržby zůstaly, navzdory nákladné implementaci, prakticky beze změny.“
Skeptický pohled na AI potvrzují i finanční trhy. Index GS, který zahrnuje firmy s největším očekávaným potenciálem zisků z využití AI, zahrnuje společnosti jako Walmart nebo firma specializující se na zpracování daňových přiznání H&R Block. Přesto akcie těchto firem od konce roku 2022 rostly pomaleji než referenční akciový trh, což naznačuje, že investoři zatím nevidí konkrétní finanční výsledky spojené s nasazením AI.
Stále chybí praktické využití
Firmy stále hledají způsoby, jak umělou inteligenci efektivně nasadit, ale mnohé pokusy končí nezdarem. Příkladem je řetězec rychlého občerstvení McDonald’s, který ukončil testování AI v prodejích z okénka „drive-thru“ poté, co systém zákazníkovi chybně naúčtoval kuřecí nugety za 222 dolarů. Nedostatky v přesnosti a spolehlivosti ztěžují širší využití, což zároveň podkopává ochotu uživatelů za tyto služby platit. Dle zjištění Bloombergu jsou jen jednotky procent uživatelů ochotni zaplatit pouhých 20 dolarů měsíčně za prémiovou verzi Chat GPT.
Vzhledem k okolnostem a vývojové fázi se AI zatím uplatňuje hlavně v dílčích úlohách, například v zákaznickém servisu nebo marketingu. Firmy jako personální agentura ADP používají modely k automatizaci odpovědí na dotazy klientů, americký mobilní operátor Verizon personalizuje nabídky tarifů a kavárna Starbucks využívá AI k cíleným doporučením produktů. Přínosy těchto aplikací ale zůstávají omezené a jejich finanční efekt není přesvědčivý.
Gary Marcus, profesor psychologie a neurovědy na Newyorské univerzitě, v rozhovoru pro Bloomberg upozorňuje, že současné příjmy z generativní AI se pohybují v řádu stovek milionů dolarů, zatímco očekávání míří k miliardám. Podle něj je takový růst možný, ale silně spekulativní.
Spolehlivost technologie je další klíčovou překážkou. Uživatelé si, dle časopisu Forbes, všímají, že modely často chybují nebo si vymýšlí fakta, což brání jejich nasazení v kritických aplikacích. Craig Martell z amerického ministerstva obrany v rozhovoru pro The Economist varuje, že například v armádě je nutná dokonalá přesnost: „Vojáci si nemohou dovolit, aby jim chyby doslova vybuchly do tváře.“
Omezený pokrok je patrný i v míře automatizace procesů, která zaostává za původními očekáváními. Podle profesora MIT a nositele Nobelovy ceny za ekonomii Darona Acemoglua, jež se vyjádřil ve výše zmiňované analýze GS, umělá inteligence v automobilovém průmyslu zatím automatizuje pouze 20 procent úloh, jako je kontrola dílů nebo manipulace s materiálem, přestože odhady předpokládaly až 60 procent. V mediálním sektoru se podařilo automatizovat jen 15 procent činností, především moderaci obsahu. Technologie často selhává u úloh vyžadujících kulturní citlivost nebo porozumění kontextu, což vede k potřebě lidského dohledu.
Tento omezený dopad se promítá i do širší ekonomiky. Profesor Acemoglu v jeho rozhovoru pro GS upozorňuje, že historické trendy, kdy nové technologie postupně snižovaly náklady a zvyšovaly produktivitu, se v případě AI nemusí opakovat. Podle jeho odhadů zvýší umělá inteligence produktivitu v USA během příštích deseti let jen o 0,5 procenta, zatímco růst HDP dosáhne skromných 0,9 procenta.
Zatímco některé sektory s AI experimentují, její celkový ekonomický dopad zůstává omezený. Namísto technologické revoluce se zatím jedná o sérii izolovaných pokusů, které mají daleko k původním ambicím.
Technologické limity
Jedním z hlavních omezení je, dle výzkumu GS, nedostatek kvalitních dat nezbytných pro trénink modelů. Podle odhadů The Economist by tyto zdroje jako jsou například knihy či učebnice mohly být vyčerpány již do roku 2028.
Další překážkou jsou vysoké ceny čipů a hardwarových komponentů nezbytných pro fungování AI, které omezují konkurenci a zpomalují pokles nákladů. Situaci zhoršuje dominance několika hráčů na trhu – tchajwanská TSMC ovládá výrobu nejpokročilejších polovodičů, zatímco nizozemská ASML jako jediná dodává klíčové EUV litografické stroje. Tato koncentrace výroby v rukou několika firem vytváří úzké hrdlo v dodavatelském řetězci, což tlačí ceny vzhůru a omezuje možnosti menších konkurentů.
Není také jisté, zda navyšování výpočetní kapacity a objemu dat přináší odpovídající výsledky. „Mnozí věří, že zdvojnásobením dat a výpočetní síly se automaticky zdvojnásobí schopnosti modelů, ale neexistuje pro to jasná metrika,“ upozorňuje Acemoglu. „Přidání více dat může zlepšit generování textu v neformálních konverzacích, ale nemusí zvýšit schopnost AI řešit konkrétní praktické úkoly. Kvalita dat je klíčová a jejich dostupnost bude čím dál větší výzvou.“
Podle FT zůstává finanční sektor vůči umělé inteligenci zdrženlivý především kvůli vysokým nárokům na přesnost. Vysoce regulované instituce a hedgeové fondy spoléhající na komplexní algoritmy nastavují laťku příliš vysoko, což současné AI modely často nedokážou splnit. Dalším problémem je jejich neefektivní využití na úkoly, které lze vyřešit jednoduššími prostředky.
„Používat robustní AI pro operace typu porovnávání adres je jako najmout právníka, aby napsal narozeninové přání – zvládne to, ale za svou obvyklou taxu,“ řekl FT odborník na AI Jonathan Jones.
AI vás jen tak o práci nepřipraví
Šéfka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgieva začátkem roku varovala, že umělá inteligence zasáhne trh práce jako „tsunami“. Dosavadní makroekonomická data však takový scénář nepotvrzují. Nezaměstnanost v bohatých zemích zůstává podle zjištění The Economist, stabilně pod 5 procenty, což je blízko historickým minimům. Navíc silný zůstává také růst mezd, což naznačuje, že vyjednávací pozice zaměstnanců zatím nijak dramaticky neoslabila.
Ani podrobná analýza trhu zpracovaná letos v listopadu bankou GS nenasvědčuje, že by umělá inteligence přinesla zásadní změny na pracovním trhu. Přechody pracovníků mezi zaměstnavateli zůstávají na standardní úrovni, což by v případě masového zániku pracovních míst nebylo obvyklé. Podle dat amerického Ministerstva zdravotnictví a sociální péče zůstávají pozice „bílých límečků“, jako jsou administrativní pracovníci či copywriteři, relativně stabilní, a to i přes fakt, že AI stále lépe zvládá úkoly spojené s logikou a kreativitou. Naopak podíl zaměstnanců v dělnických profesích vzrostl, dle téže analýzy, od pandemie o jeden procentní bod, což naznačuje, že některé sektory dokonce zažívají růst.
Očekávaný přínos AI k růstu produktivity se zatím také nedostavil. Jak upozorňuje The Economist, výkon na zaměstnance v bohatých ekonomikách stagnuje. V USA, které jsou často vnímány jako centrum vývoje umělé inteligence, zůstává produktivita na hodinu stále pod úrovní z období před rokem 2020. Ani aktuální měsíční statistiky průmyslové aktivity, které obvykle odrážejí změny v ekonomice s kratším zpožděním, nenaznačují výraznější zlepšení spojené s nástupem této technologie.
Co přinese rok 2025?
Přestože umělá inteligence zatím nesplnila vysoká očekávání, její dlouhodobý potenciál zůstává značný. Historie ukazuje, že skutečná hodnota technologií často přichází se zpožděním. Internet byl také v počátcích provázen nedůvěrou, ale skutečný průlom nastal až s rozvojem cloudových služeb, e-commerce a sociálních sítí. I kdyby se AI ukázala jako investiční bublina, vybudovaná infrastruktura může najít uplatnění v jiných oblastech.
Rok 2025 by však mohl přinést průlomy mimo tradiční technologické sektory. V medicíně se očekává, že léky vyvinuté pomocí AI postoupí do pokročilých klinických zkoušek. V oblasti obrany zase roste role bezpilotních letounů řízených umělou inteligencí, které se stávají klíčovými zbraňovými systémy budoucnosti.
Problémy však přetrvávají. Podle GS bude v příštích letech poptávka po čipech výrazně převyšovat nabídku. Klíčovým problémem je nedostatek technologií s vysokou šířkou pásma a pokročilého balení čipů, které jsou nezbytné pro další vývoj AI. Situaci navíc komplikuje geopolitické napětí kolem Tchaj-wanu, kde výrobce čipů TSMC zajišťuje značnou část globální produkce. Jakýkoli výpadek v tomto regionu by mohl mít vážné důsledky pro celý technologický ekosystém.
Rostoucí nároky AI vytvářejí značný tlak na energetickou infrastrukturu. Zatímco dřívější expanze datových center měla jen omezený dopad na spotřebu elektřiny, aktuální rozvoj umělé inteligence přináší opačný trend. Spotřeba energie roste natolik rychle, že v některých regionech může překročit stávající kapacity.
Firmy začínají při rozhodování o umístění datových center zohledňovat nejen dostupnost energie, ale i ekologickou stopu energetického mixu dané země. Tento trend by mohl poskytnout Evropě konkurenční výhodu, zejména regionům s čistší a stabilnější energetikou, jako je například Švédsko, které láká americké investory svými nízkoemisními zdroji a spolehlivou infrastrukturou.
Zároveň roste tlak na hledání nových řešení pro uspokojení rostoucích energetických nároků umělé inteligence. Microsoft v září oznámil investici do obnovy jaderné elektrárny Three Mile Island, což ukazuje na snahu velkých technologických firem zajistit dlouhodobé energetické kapacity. Přesto podle GS bude v USA do konce desetiletí nutné vybudovat nové zdroje pro výrobu dodatečných až 50 gigawatt ročně, což si vyžádá investice ve výši přibližně 1,8 miliard dolarů.