Už se nelze spoléhat na USA. Evropu ochrání spíše příprava na válku
Bývalý litevský premiér Andrius Kubilius říká Evropanům nepříjemnou pravdu, která je parafrází známého latinského přísloví: Připravujte se na válku (pokud ovšem chcete mír).
Osmašedesátiletý politik se v prosinci ujal vysoké politické funkce, kterou Evropská unie nově vytvořila v reakci na válku na Ukrajině – je historicky prvním eurokomisařem pro obranu.
Už bezmála tři roky zuří na Ukrajině největší válečný konflikt na evropské půdě od konce druhé světové války. EU proto musí řešit otázky obrany, kterým v mírových časech málokdo přikládal důležitost. Nyní je už některým politikům, a to zejména těm z východní části Evropy, jasné, že jediné, co Rusko odradí od další agrese, je vojenská síla, nikoli ústupky.
Úkolem nového eurokomisaře proto bude zvýšit obranyschopnost unie a vymyslet, jak by vojenský průmysl v rámci bloku mohl lépe spolupracovat. Bude se také snažit zajistit na obranu výrazně více peněz, než se vynakládalo dosud. Zpráva bývalého šéfa Evropské centrální banky Maria Draghiho o budoucnosti Evropy, zveřejněná v září, například uvádí, že roky zanedbávání obrany bude v příštích deseti letech vyžadovat investice na úrovni kolem 500 miliard eur.
Kubilius také říká, že bere velmi vážně informace zpravodajských služeb, že by někdy v roce 2030 mohlo být Rusko připravené napadnout některý ze států EU.
„Bylo by velkou chybou nebrat tyto predikce jako základ pro utváření naší obranné politiky,“ řekl eurokomisař v rozhovoru pro Český rozhlas v prosinci. Evropa musí být připravena na „možné nejextrémnější vojenské události“.
Připomněl také, že ruská válečná mašinerie je schopna za půl roku vyprodukovat tolik výzbroje, kolik má v současnosti celá německá armáda nebo kolik vyrobí všechny státy NATO za dva roky.
Domácí úkoly pro Evropu
Na Kubiliuse čeká první úkol hned zkraje roku. Ve spolupráci s eurokomisařkou pro zahraniční politiku Kajou Kallasovou má během prvních 100 dnů v nové roli připravit takzvanou Bílou knihu o evropské obraně. Tento dokument má specifikovat opatření, která mají unie a členské státy udělat, aby byly připraveny na případnou vojenskou agresi. Součástí toho bude také posuzování, kde má obrana mezery a jak by bylo možné výrobu zbraní navýšit v unii, jejíž Achillovou patou je roztříštěnost a rozdílnost národních trhů. Dokument by se měl dotknout i otázky evropské vzdušné obrany proti případným nepřátelským raketám nebo rozšíření kybernetické obranyschopnosti. Oba eurokomisaři ho mají představit na jaře.
„Velký třesk“ ve zbrojení, kterou Kubilius podle svých slov chce iniciovat, také souvisí s blížícím se návratem Donalda Trumpa do Bílého domu. Spojené státy chtějí věnovat pozornost konfliktům a napětí v regionech, které budou pro novou americkou administrativu významnější. Trump proto vyvolává v Evropě nejistotu, zda se zde bude chtít dál vojensky angažovat a zda dokonce USA nevystoupí z NATO.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyzval alianci, včetně zemí EU, k nastavení se na „válečnou mentalitu“ a uvedl, že členské země by měly zvýšit výdaje na obranu z dvou na tři procenta HDP. Trump dlouhodobě evropské členy NATO kritizuje, že někteří z nich dvouprocentní politický závazek výdajů na obranu neplní.
Na úrovni EU nepanuje shoda, odkud peníze na obranu vzít. Vzhledem k chronickým rozpočtovým problémům mnoha členských států má podle ekonomů prostor pro výrazné zvýšení svých výdajů na armádu pouze Německo.
Nový kabinet předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové tedy bude muset brzy rozhodnout, jak plány na dozbrojení financovat společně. Myšlenka na vydání evropských dluhopisů narazila na odpor rozpočtově konzervativních zemí jako Německo a Nizozemsko. Unie proto musí hledat další možnosti. Jednou z nich je vznik společného obranného fondu, ke kterému by se případně připojily i země mimo EU jako Norsko a Velká Británie. Hledat řešení se bude v nadcházejícím půlroce během polského evropského předsednictví.
Neviditelná válka
Válka ale má i svoji méně viditelnou podobu. V červenci například americké a německé bezpečnostní služby zmařily údajný ruský pokus o atentát na Armina Pappergera, šéfa německé zbrojovky Rheinmetall AG, jednoho z největších německých výrobců zbraní, který je dodává i na Ukrajinu. Pár dní před Vánoci zase došlo k poškození dvojice podmořských optických kabelů v Baltském moři. Řada evropských státníků incident označila za sabotáž a útok Ruska na evropskou bezpečnostní architekturu.
Evropské a americké zpravodajské služby v listopadu také varovaly, že Rusko plánuje umisťovat zápalná zařízení do letadel prostřednictvím leteckých zásilek. Německé úřady se věcí začaly zabývat poté, co v červenci vzplál balíček v logistickém centru DHL v Lipsku.
Eskaluje i hybridní útočná kampaň ze strany Kremlu, jejímž cílem je destabilizovat Evropu. Rumunský Nejvyšší soud minulý měsíc zrušil první kolo prezidentských voleb a nařídil jejich opakování poté, co bezpečnostní úřady upozornily na údajnou ruskou kampaň na podporu prokremelského kandidáta Călina Georgesca. V Moldávii úřady zase obvinily Rusko z podplácení voličů v referendu o budoucím členství v EU. Moskva jakékoli zapojení popřela.
NATO proto v mezidobí posílilo svoji přítomnost v Pobaltí a Německo v rámci nových regionálních obranných plánů, které aliance označuje za nejrozsáhlejší od konce studené války, přesunulo celou brigádu do Litvy. Země jako Finsko a Švédsko vyzývají své občany, aby byli připraveni na konflikt.
Napjatá geopolitická situace nahrává výrobcům zbraní. Podle zprávy Stockholm International Peace Research Institute (SIPRI) vzrostly v roce 2023 tržby stovky největších zbrojařských společností na 632 miliard dolarů. To je o 4,2 procenta více než v roce 2022. Podle analytika SIPRI Lorenza Scarazzata růst pokračoval i v roce 2024.
Nárůst příjmů největších zbrojařů ale dle SIPRI plně neodráží rozsah poptávky. Společnosti totiž nemají dostatečné výrobní kapacity. Ty nelze vybudovat přes noc, avšak mnoho jich už začalo nabírat nové pracovníky.
Zajímavé je, že dva největší světoví výrobci zbraní – Lockheed Martin a RTX – zaznamenali pokles prodejů. Vyrábějí totiž širokou škálu produktů a jsou závislí na složitých dodavatelských řetězcích. A právě v těch – zejména v leteckém a raketovém sektoru – dochází k problémům, uvedl ředitel SIPRI pro program vojenských výdajů a výroby zbraní Nana Tiana.
Šance pro české zbrojaře
Geopolitická situace nahrává i českému zbrojnímu průmyslu, který se stává důležitým mezinárodním hráčem. Skupina Colt CZ Reného Holečka například už roce 2021 koupila legendárního výrobce pistolí a pušek Colt (firma se dříve jmenovala CZG a název Colt začlenila do svého nového jména až později). Tím se chce stát významným dodavatelem amerických a kanadských ozbrojených složek. Skupina měla za prvních devět měsíců loňského roku rekordní tržby ve výši 15 miliard korun, meziročně o 51 procent více. Jiná tuzemská zbrojařská skupina, Czechoslovak Group Michala Strnada, zase loni koupila americkou firmu Kinetic za 2,2 miliardy dolarů, což je dosud největší česká investice ve Spojených státech. Tímto se stává největším výrobcem malorážového střeliva v západním světě.
Již od začátku války dodává na Ukrajinu také český výrobce bezpilotních letadel Primoco, který vyrábí průzkumné drony. Společnost jen za první pololetí uzavřela nové kontrakty na dodávku 26 bezpilotních letadel za více než půl miliardy korun.
Evropané mezitím napjatě očekávají, jak se změní přístup k válce na Ukrajině s příchodem Donalda Trumpa do Bílého domu. I když by se Západu podařilo dojednat ukončení války, půjde spíše o příměří, a nikoli o mír. A Evropané musejí počítat s tím, že i dál budou mít vedle sebe agresivního a nevyzpytatelného souseda.