Obchodní války: Série 2
Den nástupu Donalda Trumpa do úřadu prezidenta největší ekonomiky světa se blíží a s ním i chvíle, kdy se začne odvíjet nová část příběhu s názvem Obchodní války. Od série 1, která se odehrála během Trumpova prvního prezidentského mandátu, se bude lišit tím, že hlavní „soupeři“ Spojených států – Evropa a Čína – jsou tentokrát lépe poučeni. Vědí, že Trump je schopen své výhrůžky, jakkoliv se mohou zdát přehnané, naplnit. Mohou se tedy připravit. Další rozdíl spočívá v okolnosti, že obě teritoria, pro něž jsou Spojené státy klíčovým obchodním partnerem, se nacházejí v hospodářsky slabší pozici než dřív. Lze tak spekulovat, že minimálně Evropa bude ochotnější hledat jiná východiska než eskalaci napětí v obchodních vztazích s hlavním spojencem. U asijské velmoci je výhled nejistý.
Čína, na jejíž výrobky se Trump chystá uvalit 60procentní clo, se již teď snaží zvýšit odolnost svého hospodářství vůči bariérám mezinárodního obchodu odklonem od dlouhodobé praxe masivních investic do výroby ve prospěch podpory spotřeby. Upevňuje také obchodní vztahy se zeměmi jako Brazílie či Argentina, jejichž zemědělskou produkcí během minulé obchodní války v roce 2018 nahradila dovozy sóji, kukuřice, pšenice a dalších komodit ze Spojených států. Import americké rostlinné i živočišné výroby totiž tehdy zatížila recipročními cly jako odvetu za Trumpovy tarify na čínské zboží v celkové hodnotě 300 miliard dolarů.
Evropská unie (EU), oslabena hospodářskou stagnací a politickými krizemi v Německu a ve Francii, dvou svých nejsilnějších ekonomikách, chce hrozby vyšších obchodních bariér odvrátit dialogem a zdá se, že je v mnoha ohledech připravena se dohodnout. Očekávaný tlak Trumpovy administrativy na růst dovozů do EU mohou země bloku sedmadvacítky zmírnit přijetím větších objemů amerického zboží v oblasti energetiky a obrany. Obě odvětví aktuálně procházejí strukturální změnou a vyžadují posílení v reakci na vpád Ruska na Ukrajinu před necelými třemi lety.
Rozpoutání obchodní války mezi Spojenými státy a Čínou by se navíc pravděpodobně významně dotklo také Evropy, když by zřejmě přimělo čínské výrobce, aby exporty svého zboží přesměrovali právě sem. Evropě by pak hrozila záplava levnými čínskými výrobky, což by podlomilo již tak chabé a pomalé hospodářské oživení. EU proto může chtít Trumpovi navrhnout společný postup proti Číně nebo souhlasit s jeho návrhy takového postupu.
Clo jako páka
Trump svými cly míří v první řadě na země s vysokým přebytkem zahraničního obchodu se Spojenými státy. I když to sám neupřesnil, je zřejmé, že má na mysli schodek obchodu se zbožím, protože bilance obchodu se službami je dlouhodobě v přebytku. Není jasné, proč Trumpovi schodky v zahraničním obchodu se zbožím tak moc vadí, když v případě Spojených států jsou důsledkem silné domácí poptávky, kterou místní výroba za dané náklady nedokáže uspokojit. Po Číně a Evropě má další největší přebytky obchodní bilance se Spojenými státy Mexiko.
Cla jsou však pro Trumpa mocnějším nástrojem než jen opatření na snižování bilančních schodků. Je zřejmé, že si výhrůžkami jejich zavedením vytváří lepší vyjednávací pozici pro řešení celé škály problémů. Novými cly na úrovni 25 procent tak hrozí Kanadě a Mexiku, pokud nezakročí proti přívalu nelegálních migrantů přes společné hranice. V podobném duchu pak vyhrožuje dodatečným 10procentním clem nad rámec těch stávajících i Číně za to, že nezakročila proti obchodníkům se syntetickou drogou fentanyl, pro jejíž výrobu mají přicházet substance právě hlavně z Číny. Případně je dle něj droga dovážena z Číny do Mexika, odkud dále proudí do USA.
Navržená cla vůči Mexiku a Kanadě by odporovala podmínkám obchodní dohody United States-Mexico-Canada Agreement (USMCA), která má mezi nimi zabezpečit bezcelnost obchodu a kterou podepsal sám Trump během svého prvního mandátu. To mu však nezabránilo v nedávném prohlášení, že nové obchodní bariéry na jmenované země uvalí nová cla v den nástupu do úřadu prostřednictvím prezidentského dekretu. Trump bude mít možnost přenastavit podmínky USMCA v roce 2026, kdy se očekává, že bude oběma partnerům nutit klauzule o zániku – k vystoupení z dohody, nebo k jejím změnám.
V neposlední řade by dovozní bariéry Trump zavedl i pro země, které by se pokusily ohrozit dominantní postavení amerického dolaru mezi světovými měnami a nahradit jej jiným existujícím či nově vytvořeným platidlem. O něčem takovém se mluví mezi zeměmi uskupení BRICS, zahrnující Brazílii, Rusko, Indii, Čínu a Jižní Afriku. Nejaktivnějším podporovatelem nápadu je pak Rusko. Ekonomové však vidí šance, že by jakákoliv jiná měna svrhla dolar z jeho vedoucí pozice, jako mizivé.
Podle výpočtů citovaných agenturou Reuters vzroste s Trumpovými návrhy průměrná sazba amerických dovozních cel na 17,7 procent, nejvýše od roku 1934. Protekcionistická opatření Spojených států tehdy vedla ke kolapsu světového obchodu a prohloubení Velké hospodářské krize. Tyto výpočty jsou na základě informací známých v říjnu, tedy před představením plánu na cla jako nástroje k řízení migrace či prevence nelegálního obchodu s narkotiky.
Politika obchodních bariér může přesměrovat poptávku do jiných teritorií. Také ji ale může snížit, pokud ochudí vlastní spotřebitele. To se stalo během Trumpova prvního mandátu, kdy zavedl plošná cla na dovoz oceli a hliníku a na další produkty, zejména z Číny. Ekonomické analýzy následně ukázaly, že příjmy z cel, které se v roce 2019 zdvojnásobily na 79 miliard dolarů, pocházely hlavně z kapes Američanů, kteří ročně zaplatili o stovky až tisíce dolarů více za zboží podražené o sazbu dovozních cel.
Evropa bude jednat
Na Evropu Trump vytáhl strašák vysokých cel jen krátce před Vánocemi. Na své sociální síti Truth Social zveřejnil 20. prosince výhrůžku, že pokud EU nezačne nakupovat americkou ropu a plyn „ve velkém“, zavede na dovozy jejího zboží cla „na celé čáře“. Mluvčí Evropské komise Olof Gill podle serveru Politico řekl, že EU je připravena se Spojenými státy o energetice jednat.
Tlak Trumpa na zvýšení dovozů zemního plynu přichází v době, kdy se EU snaží odstřihnout od nákupů této suroviny z Ruska, agresora na Ukrajině. Proto Evropa nyní zvažuje zvyšování nákupů zkapalněného zemního plynu (LNG), ale i zbraní a zemědělských produktů právě ze Spojených států.
Již v předvolební kampani pohrozil Trump zavedením celoplošných cel na úrovni 10 procent, které by se týkaly i dovozů z Evropy. Na dovozy aut chce zavést cla dokonce stoprocentní, čímž by uštědřil ránu hlavně německé ekonomice, která se již tak nachází v hluboké strukturální krizi. Proto by měla EU, podle vyjádření prezidentky Evropské centrální banky (ECB) Christiny Lagardeové, s Trumpem vyjednávat, nikoliv přistoupit k odvetným opatřením. Obchodní válka podle ní „není v zájmu nikoho“ a povede ke globálnímu poklesu HDP.
Přípravy v Číně
Podíl Číny na světové ekonomice se loni v nominálním vyjádření podle dat Organizace spojených národů (OSN) snížil na 16,9 procenta z vrcholu 18,3 procenta v roce 2021. Obrat přišel po čtyřech dekádách expanze. Hospodářství druhé nejlidnatější země světa trápí slabá domácí poptávka, dlouhotrvající propad na trhu nemovitostí, zadlužené samosprávy a rostoucí protekcionismus na klíčových exportních trzích včetně EU.
Vedení Číny se již od pozdního léta snaží zastavit zpomalování ekonomického růstu pod úroveň 5 procent sérií podpůrných opatření. Ta byla mířena především na výrobu, kterou komunistické politbyro vždy považovalo za klíčovou k dosažení celkově lepšího ekonomického výkonu. Avšak s hrozbou nových dovozních cel došlo i v myšlení komunistického vedení země k obratu. Nový hospodářský program, představený na konci prosince čínskou Ústřední ekonomickou pracovní konferencí (CEWC), přišel s návrhy kroků, kterými chce vedení přimět 1,4 miliard lidí ve své zemi začít utrácet, a alespoň částečně tak neutralizovat dopad očekávaného propadu zvýšenou domácí poptávkou. Neoficiální informace také hovoří o tom, že se Čína bude snažit podobně jako v minulosti mírnit dopady cel na její hospodářství prostřednictvím směnného kurzu.
Už to začíná vřít
Obchodní tenze mezi Čínou a Spojenými státy můžeme pozorovat již nějakou dobu. Pokaždé, když Washington uvalí nová omezení na export nejvyspělejších čipů od společností jako Nvidia, AMD či Intel do Číny nebo uvaluje restrikce na dovozy čínských čipů, reaguje Peking zpřísněním kontrol na exporty klíčových surovin pro výrobce pokročilých technologií. To je součástí politiky končící administrativy Joea Bidena zaměřené na omezení schopnosti Číny vyrábět čipy, které by jí mohly pomoci pokročit v umělé inteligenci (AI) pro vojenské aplikace.
Vyspělé čipy jsou klíčové komponenty pro datová centra a systémy, které jsou zcela zásadní pro další vývoj v oblasti AI. Čínské alternativy prozatím za těmi americkými zaostávají. Čína si vybrala jako odvetné opatření kritické minerály. Nařídila zákaz vývozu gallia, antimonu a germania do Spojených států, což má ochromit schopnost amerických firem vyrábět nové vyspělé technologie.
Spojené státy byly v loňském roce zcela závislé na dovozu gallia, přičemž Čína tvořila dle statistik United States Geological Survey (USGS) celkem 21 procent dovozu tohoto kovu. Závislost Spojených států na dovozu antimonu byla 82 procent a na germaniu více než 50 procent, přičemž Čína obstarala 63 procent a 26 procent dovozu těchto kovů.
Spojené státy se v reakci snaží najít dodavatele mimo Čínu a Bidenova administrativa investovala miliardy dolarů do obnovy domácích produkčních kapacit kritických minerálů. Pokrok v oblasti povolování nových dolů je ale pomalý. Nová obchodní válka s největší ekonomikou světa by podle analytiků i tak Čínu poškodila více než Spojené státy, protože Washington může stále zvyšovat dovozní cla na její zboží a dále ji izolovat od jejích dodavatelských řetězců. Čína potřebuje dovážet strategické výrobky, jako jsou zmiňované čipy, ze Spojených států a závisí na amerických spotřebitelích, aby kupovali její produkty.